† 1. 2. 1983 P. Angelik František Fišer OP – Rančer (šerif T. O. Ranč 7D)

– katolický

                        teolog, biblista, překladatel, disident; řídil na konci 60. let rekonstrukci hradu

                        Helfenburk u Úštěku (Hrádek)

           Pocházel z rodiny majitele obchodu v Lysé nad Labem. V roce 1948 absolvoval 

           gymnázium v Nymburku. Poté studoval na dominikánském řádovém učilišti

           v Olomouci, kde přijal jméno Angelicus/Angelik. Řádové domy byly v roce

          1950 násilně zrušeny v rámci tzv. "Akce K" Státní bezpečnosti. Následkem toho

           se poprvé dostává do severočeské osady Jedlová, kde obývá bývalou hájenku. 

           Krátce pracoval jako noční hlídač v Národním muzeu v Praze (1953),

           pracovník Státního archivu Litoměřice (1954), kde pořádal církevní fondy,

           historik lovosického (1957 - 1960) a litoměřického muzea (1960 - 1968).

           Během působení v litoměřickém muzeu Fišer (coby konzervátor) inicioval

           archeologický průzkum a rekonstrukci zříceniny hradu Helfenburk u Úštěka.

           V září 1968 odjel do Vídně se záměrem přijmout tajné kněžské svěcení, dne

           22. 11. 1968 jej přijal ve vídeňském dominikánském klášteře.

           V letech 1969 - 1970 působil v děčínském muzeu, odkud byl propuštěn

           z politických důvodů. Od roku 1970 žil trvale na Jedlové.

           V říjnu 1974 byl Fišer na Jedlové zatčen. Strávil čtvrt roku ve vyšetřovací

           vazbě a následně byl odsouzen na 18 měsíců nepodmíněně pro „maření

           dozoru státu nad církvemi“.

           Od roku 1961 až do své smrti v roce 1983 členem ekumenické komise pro

           moderní překlad bible z původních jazyků. Bible s jeho překlady žalmů

           v českém ekumenického překladu vycházela do konce 70. let 20. století,

           souborně pak v roce 1985.

           Z vlastní iniciativy přeložil z němčiny Průvodce Českým Švýcarskem, který

           v roce 1864 napsal Ferdinand Náhlík, knížecí lesní adjunkt na

           českokamenickém panství Kinských. Kniha se šířila jako samizdat ve

           strojopisu; řádně vyšla až péčí o.p.s. České Švýcarsko v roce 2003.

           Sepsal teologicky i uměnovědně zasvěceného průvodce po největším souboru  

           deskových maleb severně od Alp – kaplích na Karlštejně. Připravované dílo

           kvůli náhlému úmrtí nedokončil, kniha vyšla při příležitosti autorových

           nedožitých sedmdesátých narozenin v Karmelitánském nakladatelství – F.

           Fišer (rukopis z pozůstalosti uspořádal Martin Herda; Karlštejn: vzájemné

           vztahy tří karlštejnských kaplí. 1.. vydání Kostelní Vydří: Karmelitánské

           nakladatelství, 1996. 367 s. ISBN 80-7192-169-6.)

           Od druhé poloviny 60. let byl Rančer po více než jednu dekádu klíčovou

           osobností severočeského trampského hnutí. M. Nevrlý v knize Chvály Zadní

           země, uvedl, že iniciační úlohu pro tvorbu této  knihy měl mladý Karel Stein,

           kterého za ním poslal Rančer.

           V lednu 1983 si při scházení hřebenu k nádraží v Jedlové komplikovaně zlomil

                        nohu; zemřel 1. února 1983 na embolii ve varnsdorfské nemocnici. Pohřben je

                        v rodné Lysé nad Labem. Fišerova pohřbu s ekumenickou bohoslužbou se 

                        účastnilo několik stovek lidí.

                        /† Varnsdorf/