†11. 4. 1927 Prokop Koudela – Jasoň – Jánošík
– woodcrafter; začínal roku 1915 ve
kmeni Děti Živěny (Beroun) jako řadový člen. Od roku 1918 se podílel na
vedení.
Roku 1919 žil v rodině M. Seiferta v Dolním Kubíně, kde navštěvoval místní
reálné gymnázium. Zde M. Seifert založil Kmen Horních chlapců (Dolní
Kubín), který Koudela krátce vedl. Zde získal přezdívku Jánošík.
Po smrti jeho otce Jana, mu M. Seifert umožnil vystudovat Učitelský ústav
v Hořovicích (Jan Koudela st. byl jeho blízký přítel, u něhož v letech 1911 –
1912 bydlel v podnájmu).
Učitel na obecných školách, v Kladně a Berouně, známý jako iniciátor Volné
školy práce.
P. Koudela se po odchodu M. Seiferta z Berouna (a svém návratu ze
Slovenska) se stává náčelníkem Dětí Živěny a největší woodcrafterskou
osobností Berounské župy, kterou vedl. Člen Obce Psohlavců a LLM, v letech
1924 - 1925 a 1926 tajemník a náčelník LLM, redaktor časopisu Vatra.
Hlavní redaktor a člen redakční rady časopisu Vatra (3. ročník, 1924 - 1925).
V Hořovicích se seznamuje se svou snoubenkou Antonií Laštovkovou, která
mu pomáhá vést dívčí kmen v Suchomastech.
Ve 20. letech se P. Koudela stává radikálním socialistou. Přátelí se v LLM
zejména s mladými woodcraftery podobných politických názorů (F. Kupka,
A. Bukovanská, J. Fišer, M. Vavrda). Postupně zavádí do ligy komunistickou
propagandu a snaží se o přetvoření LLM v politickou organizaci KSČ.
V roce 1924 přemluvil své přátele k odstranění M. Seiferta z náčelnictva,
což se mu dokonale podaří a levicově smýšlející členové LLM obsadí všechny
důležité pozice v náčelnictvu. Tato situace trvá dva roky, během kterých se
P. Koudela s F. Kupkou prostřídají na pozicích náčelníka. Po druhém
funkčním období si P. Koudela věřil natolik, že chce oficiálně prohlásit ligu
za komunistickou woodcrafterskou organizaci a předložil Radě důvěrníků
resoluci o správnosti socializace LLM. Byl ale většinou přehlasován a tak
odešel se stovkou svých věrných založit ISAW.
P. Koudela, který si v té době nechá říkat Jasoň se stal náčelníkem a ideovým vůdcem ISAW , krátce na to však umírá na tuberkulózu. Publicista v časopisu Slunce (ISAW, 1928), publikace – Kroj junáků Ligy lesní moudrosti (nákladem vlastním, 1924), Cesta socialistické lesní moudrosti (J. Fišer, 1927)
/†Praha/