*15. 6. 1907 Alexander Grossmann – Saša

– hudebník a dirigent; spolupracoval

                          s Ultraphonem; hudba k filmovému melodramatu Osudná chvíle režisérů

                          Václava Kubáska a Josefa Kokeisla; skladatel - Až rozkvetou bílé růže (text    

                          D. Jelenová), Hoši dnes rozloučím se s vámi (text ?. Podolská, 1933),  Jimmy

                          (text Hanna Matuschová), Můj hochu - text D. Jelenová, Sám tu stál - text

                          D. Jelenová; Zářící den - text D. Jelenová);

Po maturitě v SSSR odešel natrvalo do ČSR, kde roku 1935 absolvoval pražskou konzervatoř na trombón. Skladbu studoval nejprve u Otakara Šína a Karla Boleslava Jiráka, později na německé Hudební akademii u Fidelia Finkeho. Souběžně s učitelským působením hrával ve třicátých letech na trombón a akordeon v tanečních orchestrech. Po osvobození a návratu z koncentračního tábora ve Würzburgu působil až do roku 1961 jako hudební referent a režisér Gramofonových závodů. Vedle početné tvorby pro estrádní a dechové orchestry složil v padesátých letech a začátkem šedesátých let množství populárních písní, v nichž osobitě reagoval na rytmy dobových společenských tanců, například calypsa (Bu-bu-bu, I kdyby se všichni čerti ženili), cha-cha-cha (Sliby jsou chyby), madisonu (Madison v domě), twistu (Pražská děvčata), na obnovený zájem o charleston (Jen tak tak) apod. Jeho písně zpívali zpěváci mnoha generací včetně Rudolfa Cortése (Dům na předměstí), Jiřiny Salačové (Tango d´amour), Jiřího Vašíčka (Děvče mých snů, Měsíční řeka), Josefa Zímy (Protože tě miluji), Waldemara Matušky (Pražská děvčata), Heleny Blehárové (Dvojčata) a dalších. Reprezentativní průřez jeho tvorby z této oblasti podává LP Skladby Saši Grossmana (Supraphon).