*21. 4. 1913 JUDr. Norbert Frýd – Nora (Ockbarry-club) /rodné jméno Norbert Fried; pseudonymy; Emil Junek - za války - žid; kamarád Franta - v Trampu, Nora Fried/

– publicista Tramp (1929 - 1932);

                          zasloužilý umělec, český spisovatel, diplomat, cestovatel a fotograf.

                          Narodil se v do rodiny obchodníka. Otec pocházel z české židovské rodiny

                          (v mládí však konvertoval k malé evangelické církvi při pobytu v Německu),

                          zatímco matka z německy (taktéž židovské) mluvící rodiny z obce Drmoul

                          (u Mariánských Lázní), kde žil její otec Emanuel Maier.

.                         Vystudoval gymnázium v Českých Budějovicích a roku 1932 tam maturoval.

                          Poté studoval práva a literární vědu. V roce 1932 zahájil studium práv na

                          Univerzitě Karlově. Zpráva o schválení rigorózní práce přišla symbolicky

                          17. 11. 1939, v den uzavření českých vysokých škol (doktorská promoce se

                          kvůli uzavření vysokých škol uskutečnila až 1945).

Původním jménem Norbert Fried, 1946 úřední změna na jméno Frýd. Rodiče byli drobní obchodníci, otec z česky mluvící a matka z německy mluvící židovské rodiny.

V rodišti navštěvoval českou obecnou školu a německé reálné gymnázium (mat. 1932).

Publikovat začal 1929 v časopise Tramp. Ve 30. letech přispíval do periodik Kulturní večerník D 34, Prager Tagblatt a zejména Haló noviny (v nichž 1934–35 redigoval dětskou přílohu Holahej),

Po absolvování Právnické fakulty UK (1937) začal studovat moderní literatury na FF UK (práce Geneze českého surrealismu předložena již 1939, doktorát až 1945). V polovině 30. let, kdy se účastnil kulturního a politického života Levé fronty, úzce spolupracoval s E. F. Burianem, pro jehož divadlo napsal texty písní do her Mistr Pleticha (1935) a Žebrácká opera (1935). Udržoval četná přátelství s židovskými umělci (Hanuš Bonn, Robert Guttmannn, Jindřich Heisler, Jiří Orten, Josef Taussig aj.). Od 1936 pracoval jako textař, redaktor a dramaturg u filmových společností Metro–Goldwyn–Mayer a RKO Radiofilm (do 1939). Po vyloučení Židů z veřejných institucí se v září 1939 stal archivářem a později pomocným dělníkem u pražské židovské obce. Od listopadu 1942 do září 1944 byl vězněn v Terezíně, potom v Osvětimi a v Dachau-Kauferingu, odkud v dubnu 1945 utekl. (Jeho otec, bratr a žena zahynuli.) V terezínském ghettu působil mj. jako vychovatel

v táborových domovech mládeže. Připravil pásmo říkadel a písňových textů pro děti Abeceda květovaného koně (společně s hudebním skladatelem Karlem Reinerem) a režíroval uvedení lidové hry Ester podle libreta E. F. Buriana.

V květnu 1945 byl tlumočníkem vyšetřovací komise americké armády

v Bavorsku a na podzim 1945 svědčil proti dachauským SS, po návratu pracoval jako funkcionář KSČ a jako novinář.

Do roku 1946 se podepisoval svým původním jménem a jeho variantou Nora Fried; používal pseudonymů kamarád Franta (Tramp) a Emil Junek (za protektorátu).

V letech 1947 – 1951 byl kulturním atašé na velvyslanectví v Mexiku, na přelomu 1948 – 1949 v USA. V letech 1951 – 1953 byl redaktorem v Čs. rozhlase, potom žil jako spisovatel z povolání. Od 1951 až do počátku 70. let působil jako delegát UNESCO. Hojně cestoval (poprvé 1937 do Itálie a Jugoslávie), zejména po Evropě a Střední i Jižní Americe (opět v 60. letech).

po roce 1945 přispíval zejména do časopisů: Literární noviny, Kultura, Impuls, Plamen, Tvorba. 1957 vyšla v časopise Divadlo komedie Noc kotrmelců, v roce 1965 v Plameni televizní hra Horko. Od poloviny 30. let spolupracoval s Čs. rozhlasem (mj. dramatizace povídky Druhá smrt Dicka Garzy, 1952) a od konce 50. let i s Čs. televizí (např. spoluautor inscenace Lidé na prodej /1957, sc. + r. Jiří Jungwirth/, či inscenace autorského scénáře podle povídky Kat nepočká, r. František Filip, 1971). Několik Frýdových námětů realizoval Čs. film (dva kreslené filmy pro děti: Proč sedají ptáci na telegrafní dráty a Basa tvrdí muziku, 1948, r. Zdenek Seydl, dva krátké hrané filmy pro děti: Pionýrská abeceda a Kouzelný míč podle knížky Pusťte basu do rozhlasu, 1949, r. Karel Baroch).

                           Roku 1965 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.

                           Jeho fotografie doplňují jeho cestopisné knihy nebo publikaci Stanislava

                           Neumanna Neexotická Kuba a knihu Václava Kašíka Guatemala (1967).

                           Je pohřben v nenápadné hrobce na hřbitově u kostela sv. Jana Nepomuckého

                           v Chuchelském háji v Praze-Velké Chuchli.

Beletrie: Prag spricht dich an (BB 1933, pod jm. Norbert Fried); Pusťte basu do rozhlasu (pohádky, 1937, pod jm. Nora Fried; s tit. Pohádky o nových věcech, 1947; přeprac. s tit. Basa tvrdí muziku, 1972); Don Juan jde do divadla (R 1942, pod pseud. Emil Junek); Bratr Jan (B 1945, pod jm. Nora Fried); Divná píseň (R 1946, 1940 cenzurováno); Mexiko je v Americe (RpRp 1952; přeprac. pro ml. s tit. Mexické obrázky, 1958); Případ majora Hogana, Druhá smrt Dicka Garzy (PP 1952); Studna supů (R 1953); Havíř Gavlas (Rp 1953); Meč archandělů (PP 1954, zde též PP Případ majora Hogana a Druhá smrt Dicka Garzy); Usměvavá Guatemala (RpRp 1955); Krabice živých (R 1956); Ztracená stuha (P 1957; poté in Tři malé ženy); Kat nepočká (P 1958; poté in Tři malé ženy); S pimprlaty do Kalkaty (RpRp 1960); Živá socha (P 1961; poté in Tři malé ženy); Tři malé ženy (PP 1963, obsahuje: Ztracená stuha, Kat nepočká, Živá socha); Pan Lučavka (P 1963; poté in Tři nepatrní muži); Sloup vody (R 1964; poté in Tři nepatrní muži); Prales (R 1965); Vzorek bez ceny a pan biskup aneb Začátek posledních sto let (R 1966, 1. díl trilogie); Hedvábné starosti aneb Uprostřed posledních sto let (R 1968, 2. díl trilogie); Lahvová pošta aneb Konec posledních sto let (R 1971, 3. díl trilogie); Císařovna (R 1972); Almara plná povídaček (PP 1973); Rukama nevinnosti (P 1974; poté in Tři nepatrní muži); Květovaný kůň (BB pro děti, 1975); Oživení v sále (P 1976); Tři nepatrní muži (PP 1978, obsahuje: Pan Lučavka, Sloup vody, Rukama nevinnosti).

Scénicky: Noc kotrmelců (1962).

Ostatní práce: Mexická grafika (1955).

/*České Budějovice/