*22. 4. 1907 Pavel Hasterlík – Bingo

– úředník; woodcrafter – ve 20. letech člen LLM, člen

                          Kmene Sov (Sovího kmene) v Praze;

                          Od roku 1927 podnikal Jaroslav Šimsa jako náčelník LLM kroky

                          k opětovnému sjednocení woodcraftu v Československu, pro jeho

                          dlouhodobou nemoc došlo ke sjednocení až na podzim 1928.

                          Jako člen náčelnictva sjednocené Ligy československých woodcrafterů

                          byl P. Hasterlík zvolen Radou důvěrníků dne 21. 10. 1928. Rada důvěrníků se 

                          konala ve dnech 20. - 21. 10. 1928 ve Studentském domově v Praze II – Na

                          Slupi. 

                          Slučovací sněm tehdejších dvou woodcrafterckých organizací (Ligy Moudrost 

                          lesa a Ligy lesní moudrosti) proběhl v květnu 1929 na Samechově.

                          Později působil jako sekretář Akademické YMCA. Osobní přítel a dlouholetý

                          spolupracovník Jaroslava Šimsy, se kterým odešel na podzim 1929 do YMCA.

                          Na táborech YMCA působil jako programový a hospodářský vedoucí a jako

                          účetní tam pracovala jeho první žena Luisa.

                          Po odchodu své ženy do Londýna, kde pracovala ve vedení Labour Party,

                          čekal do poslední chvíle, bude-li moci bojovat v československé armádě. Po

                          vyhlášení protektorátu Bühmen und Mähren se angažoval v odbojovém

                          hnutí v Petičním výboru Věrni zůstaneme.

                          Posléze přešel do Polska a dostal se do sovětského zajateckého tábora, který

                          byl velmi náročný a ne všichni ho přežili. Zde se osvědčil jako znalec

                          zálesáckých pravidel při odchytu zvěře, jejíž maso zachránilo mnoha našim i

                          polským zajatcům život.

                          Po napadení Sovětského svazu trval na zařazení do československých

                          jednotek, ale musel vycestovat přes zakavkazské sovětské republiky

                          a Libanon do Palestiny, kde se připojil k anglické armádě, v níž už byla řada

                          našich vojáků i důstojníků. Jako velitel tanku se zúčastnil bojů o Tobruk

                          v Africe a dalších slavných válečných akcí.

                          Po válce nastoupil opět jako sekretář pražské YMCA a vedl její vydavatelské

                          oddělení. V poválečných táborech YMCA na Oravě byl jejich ředitelem.

                          Jeho činnost v YMCA ukončila v roce 1950 StB, která ho zatkla v procesu

                          se sociálními demokraty. Byl odsouzen za zločin vyzvědačství a velezrady na

                          23 let nepodmíněně. Byl uvězněn a prošel řadou věznic, z nichž jeho

                          spoluvězňové vzpomínali vděčně na jeho pomoc, humor a vyprávění.

                          Propuštěn po amnestii v roce 1960.

                          Zúčastnil se Sněmu Ligy lesní moudrosti (po 20 letech) na Sluneční pasece

                          pod Křemešníkem ve dnech 8. a 9. 6. 1968.

                          V roce 1968 se horlivě zúčastnil pokusů o obnovení činnosti YMCA

                          a Akademické YMCA i veřejných diskusí.

                          V roce 1970 se znovu oženil s Hanou Ledererovou - Podzemskou, knihovnicí

                          Národního muzea.