*23. 2. 1908 MUC. Viliam Alexander Valovič (Vallovitch) – Manoki (Bratislava)

–

                          pseudonym viva villa – woodcrafter;

                          Měl sedm sourozenců; studoval na československém státním reálném

                          gymnáziu v Bratislavě (byl spolužákem Owatuny a Wajikaniho),

                          maturovali společně v létě roce 1928. Vystudoval Lékařskou fakultu

                          univerzity v Bratislavě, promován lékařem 2. 5. 1936.

                          Roku 1926 se společně s Felixem Dvořákem a Vojtěchem Palkovským

                          seznámili s knihou M. Seiferta Přírodou a životem k čistému lidství.

                          Kontaktovali autora a stali se členy Ligy pro výchovu přírodou - Moudrost

                          Lesa (1926 - 1928), jako Kmen Deti Slnka (Bratislava), později Ojibway.

                          Roku 1927 tábořili s M. Seifertem na Waldenu v Nízkých Tatrách.

                          V roce 1931 se stává náčelníkem Ligy československých woodcrafterů

                          a je jím až do rozdělení republiky v roce 1938. Přestože se mu podařilo

                          představit woodcraft v původní a čistě americké podobě, zároveň vytvořil

                          organizaci společensky nezvýznamnou a izolovanou.

                          Podle vlastních slov roku 1938 v Bratislavě spálil celý historický archív

                          LČSW (1912 - 1938), který obsahoval i nenahraditelné materiály od

                          M. Seiferta z dob počátků woodcraftu na našem území. Od roku 1943 byl

                          jako lékař zapojen v partyzánském odboji proti okupantům na východním

                          Slovensku.  Za válečné hrdinství a boj proti okupantům obdržel vysoké státní

                          vyznamenání. V letech 1945 - 1949 působil jako revizní lékař na Úřadě

                          válečných poškozenců; 

                          Po roce 1945 působil jako čestný náčelník kmene Ojibway do roku 1950;

                          kmen rozpuštěn v květnu 1951.

                          Liga československých woodcrafterů oznámila obnovení své činnosti

                          22. 5. 1945 (Přípravným vedením byli pověřeni: J. Wolf – předseda, Z. Pouba

                          – jednatel) a 21. 8. 1945 předala Ředitelství národní bezpečnosti přehled

                          o činnosti Ligy do jejího rozpuštění. Řádná volná hromada a sněm proběhly

                          30. 9. 1945 v Praze ve Štefánikově domě. Účastnilo se 42 členů. Předváleční

                          členové, už oproštěni od ideolových sporů z let 1932 - 1936 zvolili nové

                          náčelnictvo, v němž MUC. V. Valovič působil jako náčelník.

                          Obnovení činnosti bylo povoleno Ministerstvem vnitra 18. 6. 1946.

                          Ve dnech 1. - 3. 11. 1946 se konala valná hromada a sněm za účasti

                          44 členů. Činnost odstupujícího náčelnictva byla kladně hodnocena.

                          Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž MUC. V. Valovič působil jako  

                          náčelník.

                          Sněm 2. 11. 1946 mu udělil nejvyšší vyznamenání Ligy čs. woodcrafterů

                          Řádu Svantovítova kohouta za záslužnou práci pro Ligu, bdělost a strážení

                          woodcrafterského hnutí.

                          Ve dnech 22. - 23. 3. 1947 se konala valná hromada a sněm za účasti 30

                          členů. MUDr. V. Valovič a J. Novák požádali o uvolnění z funkcí v náčelnictvu,

                          s ohledem na pracovní a studijní povinnosti. Sněm poděkoval MUDr.

                          V. Valovičovi za odvedenou práci při obnovení činnosti a udělil mu čestnou

                          hodnost starosta Ligy československých woodcrafterů.

                          Sněm poděkoval J. Novákovi a vyslovil zvláštní uznání a dík za vedení

                          širokého rozsahu ligových záležitostí, agendy nejen vlastní, ale i jiných

                          funkcionářů. Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž V. Valovič již nepůsobil.

                          Na pokyn Ústředního akčního výboru Národní fronty byla svolána na

                          11. 3. 1948 porada zástupců kmenů a při Lize čs. woodcrafterů byl vytvořen

                          akční výbor – již bez účasti V. Valoviče.

                          Náčelnictvo a akční výbor svolaly na 11. 4. 1948 řádnou valnou hromadu. 

                          Zprávy činovníků byly přijaty, odstupujícímu výboru bylo uděleno

                          absolutorium. Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž. V. Valovič působil

                           jako starosta.

                          V roce 1949 zatčen za tzv. podvracení republiky jako člen vedení Strany

                          práce (obdoba ČSSD), která se bránila včlenit do KSS a jako svědek událostí

                          v průběhu SNP (ústup partyzánské jednotky od Liptovského Mikuláše přes

                          Svatojánskou dolinu do údolí řeky Hron), byl ve vykonstruovaném procesu

                          v roce 1950 – odsouzen na 10 let nucených prací v lomu Dubná skala

                          u Vrútek; byl vězněn do roku 1952; rehabilitován počátkem 60. let;

                          poté působil až do roku 1976 jako lázeňský lékař v Bardějově.

                          V roce 1978 obdržel ocenění od prezidenta americké Ligy.

                          Autor samizdatových statí o E. T. Setonovi a překladatel z angličtiny

                          a němčiny. Při podepisování článků užíval zkratky viva villa.

                          Dílo – Mystérium táborenia (Hlasatele LLM, na pokračování, 1931),

                          Vudkraft (Les sv. 4, 1939), Ernest Thompson Seton. Dílo a osobnost

                          (Les sv. 6, 1946), Ernest Thompson Seton, zakladateľ lesnej múdrosti

                          (samizdat, 1970), Od útopie k vede (samizdat, 1973), Sedemdesiať rokov

                          Setonovho woodcraftu (samizdat, 1974), Materiály I. - VI. (samizdat,

                          1974)

                          Překlady – Woodcraft Rangers (samizdat, 1974), H. Reichling – Ernest

                          Thompson Seton a vudkrafterské hnutí v Anglii (samizdat, 1975)

                          Woodcraft Folk (rukopis překladu 1975 – 1980 - torzo, nedokončeno)

                          /*Hatvan - Maďarsko/