*24. 1. 1908 Rudolf Závada

– woodcrafter; narodil jako syn Albína Závady z č.p. 190,

                          dělníka ve Vítkovických železárnách. Byl bratrancem známého básníka

                          Viléma Závady a společně vyrůstali v nedaleké Hrabové.

                          Jeho matka Arnošta Závadová (rozená Filipová) (1.1 1887 – po roce 1942) 

                          kromě něj ještě další tři děti. Zdeňka Jana Závadu (*6. 5. 1909), Vlastu Marii

                          (*3. 7. 1910) a nejmladšího Jaroslava Jana Závadu (*4. 6. 1911 – 15. 10.

                          1919), který však zemřel ve věku 8 let. Její manžel, a Rudolfův otec, Albín 

                          padnul v Rusku 20. 12. 1919.

                          Rudolf vystudoval klasické gymnasium avské Moravské Ostravě. 

                          Pravděpodobně tehdy se stal členem kmene Blesku v Kunčičkách, vedeného

                          Jaroslavem Retkou - Segwunem. Po maturitě působil jako učitel v Krmelíně,

                          přičemž studoval soukromě práva. V té době se seznámil se svou budoucí

                          ženou, Marií Nevřelovou.

                          Byl stoupencem „Levé fronty“ a KSČ a konal přednášky v Dělnickém studiu

                          ve Vítkovicích. Byl také členem redakce časopisu „Havíř“ v Moravské Ostravě

                          – Vítkovicích, později odešel do Prahy,

                          Jeho sestra Vlasta se provdala 7. 4. 1931 za Jana Otáhala, učitele

                          v Kunčičkách na škole, kde měl kmen Blesku svoji klubovnu.

                          Po maturitě pokračoval ve studiu na právnické fakultě Karlovy university

                          v Praze, kde složil 1. státnici. V komunistické straně působil i po stránce

                          kulturní a divadelní. Zprostředkovával styk naší mládeže s mládeži v SSSR.

                          Ale studia nedokončil a stal se úředníkem sanatoria na Bulovce v Praze.

                          V době kolem stalinistických procesů se pravděpodobně s politikou KSČ

                          rozešel, protože dále působil ve straně sociálně demokratické.

                          Roku 1937 se s Marií oženil a tím se stal prastrýcem Aleše Kapicy - Keny

                          Ottera, neboť Mariina sestra Božena Nevřelová se provdala za dalšího   

                          woodcraftera z kmene Blesku, Karla Kapicu, jeho děda. Přes Karlovu sestru 

                          Helenu, byl spřízněn i s Antonínem Lenartem. Oba jmenovaní byli rovněž 

                          členy kmene Blesku.

                          Po vypuknutí druhé světové války se Rudolf zapojil do odboje. Roku 1942 byl

                          zatčen a v červnu 1942 zahynul v koncentračním táboře – oficiálně na zápal

                          plic.