*30. 7. 1922 prof. Emil Wolf, Ph.D., D.Sc.

– woodcrafter, kmen Wahpeton Praha;

                         česko-americký fyzik. Věnoval se zejména fyzikální optice - difrakci,

                         soudržnosti optických polí, spektroskopii částečně koherentního záření a

                         teorii přímého rozptylu a inverzního rozptylu.

            Po německé okupaci odešel do Itálie, posléze do Francie, a v roce 1940 do  

            Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, kde pracoval pro

            československou vládu v exilu. Po válce zůstal v Británii a začal se věnovat

            fyzice a v roce 1948 ji vystudoval na univerzitě v Bristolu. Na univerzitě

            v Edinburghu ho vedl nositel Nobelovy ceny Max Born. Ten z něho učinil

            jednoho z nejoblíbenějších žáků a spolu také napsali Základy optiky, jednu ze

            standardních učebnic optiky běžně známou jako "Born a Wolf". Studia

            dokončil na Manchesterské univerzitě. V roce 1959 odešel do Spojených států

            amerických, kde mu byla nabídnuta pozice na univerzitě v Rochesteru. Tam

            byl profesorem optické fyziky. Získal též americké občanství. V roce 1978 byl

            zvolen prezidentem Americké optické společnosti.

            K jeho nejvýraznějším objevům patří tzv. Wolfův efekt. Stal se zakladatelem

            moderní teorie optické koherence, když dokázal, že pozorovatelnost

            interferenčních proužků souvisí nejen se spektrálními, ale také se  

            statistickými vlastnostmi světla.

            Získal řadu ocenění v oboru (Max Born Award ad.), v roce 1991 ho ocenila

            Československá akademie věd, svou zlatou medailí. Časopis Vesmír v roce

            2002 spočítal, že je třetím nejcitovanějším českým fyzikem.

                         /*Praha/