†10. 3. 1971 František Alois Tichý – pseudonymy Harry Brown, Jan Chrudimský, Jack Kahn, Jan Kovec, Schmidt Kwiet, Smith Kwiet, William Seymour;

studoval 

                          na pražské konzervatoři hru na varhany a skladbu Josefa Kličky, Ondřeje

                          Horníka a Karla Steckera; operetní dirigent a redaktor zábavné hudby                 

                          v Čs. rozhlase; skladatel – dětský balet Roztančené pohádky na libreto 

                          J. Voldána (1959 - 1960); aranžér, dirigent a klavírista, složil asi 350 písní

                          (hudba Alžír - text J. Voldán, hudba Bloudí má loď- text V. Zeman, hudba               

                          Do tvých malých ruček bílých - text J. Chlumecký (I. cena soutěže o nejlepší

                          českou píseň 1933), hudba Je v dáli jedna zem - text B. Aust, hudba Kdož ví 

                          zda jednou - text V. E. Fořt, hudba Marion - text J. Voldán, hudba Na řece

                          kanoi mám - text J. Voldán, Píseň majáku, hudba Pojď v chatu mou - text            

                          V. Zeman, hudba Táborák - text J. Voldán, hudba Za mořem - text V. Zeman);

                          založil pěvecké kvarteto FAT, autor hudby k prvnímu českému zvukovému

                          filmu Když struny lkají (1930); v letech 1928 - 1929 dirigentem orchestru

                          firmy His masters voice, od podzimu 1929 nahrával pro firmu Ultraphon

                          V Berlíně, v roce 1930 se stal hudebním ředitelem gramofonové firmy Esta;

                          v letech 1930 - 1931 opět spolupracoval s firmou Ultraphon, v letech 1932 –

                          1936 byl hudebním ředitelem firmy His masters voice, od roku 1933 externě

                          spolupracoval s pražským rozhlasem, jako dirigent zábavného orchestru

                          Radiojournalu; v sezóně 1935 - 1936 řídil orchestr Novoměstského divadla

                          ředitele Antonína Fencla a od roku 1936 dirigoval orchestr Švandova divadla

                          na Smíchově; po smrti kapelníka Antonína Balšámky (1940) převzal jeho

                          salónní orchestr, s nímž pod názvem Zábavný orchestr Jiskra účinkoval až                          

                          do 50. let hlavně v pražském rozhlase; autor tanečních skladeb (přes 300)              

                          a několika operet: John z Aljašky, Křópal amorkem, To není každý den a

                          vlastenecky laděnou Kolíne, Kolíne (1940).