* 3. 5. 1944 RNDr. Ivan Makásek

* 3. 5. 1944 RNDr. Ivan Makásek – přírodovědec, ochránce přírody, publicista, prozaik,           

                         spisovatel, woodcrafter a skaut. Dlouholetý skaut, známý pod přezdívkami

                         Malý Medvěd a Hiawatha. Založil a vedl skautský oddíl Neskenon

                         (3. chlapecký skautský oddíl Praha). Byl též zakladatelem a prvním vůdcem

                         3. skautského střediska Thecumtha Praha.

                         Založil a po dvě desetiletí jako šéfredaktor vedl časopis pro ochranu přírody

                         a životního prostředí NIKA. V roce 1992 založil a jako šéfredaktor vedl

                         časopis Wampum Neskenonu - časopis pro skauty a woodcraftery, který

                         navázal na ochranářský časopis Taraxacum a samizdatový Wampum

                         Neskenonu vydávaný v 80. letech. V letech 1957 - 58 byl členem oddílu Hoši

                         od Bobří řeky. Po letech trampování převzal družinu Medvědů v tábornickém

                         oddíle Josefa Zikána a s rovery z Dakoty vedli pak 1. psohlavecký tábor na

                         Nežárce v roce 1965. V září téhož roku se družina Medvědů stává klanem

                         Černého medvěda v jím založeném oddíle Neskenon, a ten se stal součástí

                         pražských Psohlavců. V Hiawathově období „objevil“ Neskenon hru lakros

                         (1967) a v průběhu dalších let o ni obohatil český „podzemní“ skauting. Na

                          jaře 1968 se zapojil do obnovy skautské organizace. Oddíl Neskenon vedl

                         4 roky včetně 4. tábora, na jehož konci předal vedení Jiřímu Kafkovi - Owígovi.

                         Odešel, aby se – z vůle 2. náčelníka – opět na čas vrátil jako šaman a vytvořil

                         v Neskenonu ohnivecké  společenství. V roce 1972 přišel s projektem táboření

                         v tee-pee. O dva roky později zakládá ochranářskou skupinu TARAXACUM,

                         do které se po zákazu skautingu skryly skautské oddíly Neskenon, Pětka a

                         mnozí trampové z okruhu Brdské Smečky. Doktorát obhájil na katedře nižších

                         rostlin v roce 1986. Desetlet pracoval jako profesionální ochránce přírody,

                         poté jako ekologický novinář, profesionální kariéru zakončil jako ekologický

                         poradce premiéra v letech 2005 - 06, kdy odešel do důchodu, který zahájil

                         výpravou do Kanady. Navštívil Yukon a Britskou Kolumbii. Poznatků z cesty

                         využil k napsání dalších tří knih věnovaným indiánům, které vydal vlastním

                         nákladem. Jako spisovatel začal shrnutím neskenonského svérázu do

                         almanachu Stezkou Neskenonu (1968), který pak vydávali vždy po třech

                         letech i další náčelníci.

                         Vydané publikace a knihy: Kult ohně: obřady Neskenonu a R. K.  Shawnee

                         (1967), Služba (1969), Táboříme v týpí (1972), Služba: příručka pro

                         roverskou činnost (1991, zkrácené a upravené vydání Jiřím Mackem –

                         Čiksikou), V Zemi zeleného rákosí (1996), Český lakros. Sport našich

                         skautů a trampů (1998), Lakros. Sport českých skautů a trampů (1999,

                         výrazně rozšířené a přepracované vydání), Poselství Svatojánských

                         proudů: příspěvek k rané historii skautingu, vodáctví a trampingu středních

                         Čech (2001), Kluci z Dakoty: příběhy z období ilegálního skautingu (2003),

                         Kluci z Neskenonu: cesta ekumenického skautingu (2004), Kluci

                         z Neskenonu a lidé z Midé. Cesta ekumenického skautingu (2007), Stále

                         vztyčují totemy: malý průvodce po indiánských skupinách Yukonu a Britské

                         Kolumbie (2008), Totemy a indiáni severozápadního pobřeží Pacifiku

                         (2010), Indiáni Britské Kolumbie strpěli Olympiádu (2011) a

                         Neskenonské návraty (2013).