Karel Růžička - Lišák
Malé představení nejúspěšnějších autorek a autorů začnu u plzeňského Lišáka, který Trapsavci zůstal věrný do posledních dnů. Věrný zůstal také svému stylu psaní, občas drsných ironických šlehů výstižně se trefující do témat, která si mnozí autoři sami zakazovali. Ať už to v dobách komunistických byla ochrana přírody (stojící tehdy v úplně jiné pozici než dnes), manipulace s davem na velkých hudebních festivalech nebo zbabělé a ubohé chování mnoha našich spoluobčanů. A když mi měsíc po listopadu 1989 Lišák sděloval jaký průšvih bude, že lampy zůstaly volné a nikdo na nich nevisel, úplně jsem mu nerozuměl. Samozřejmě to mínil symbolicky a já se po letech před tímhle názorem skláním. Vybral jsem několik jeho prací z různých období.
Příjemné čtení
Belmondo
Další dílka a informace najdete zde:
https://www.folktime.cz/pohlocas-povidky/4876-nac-stahovat-kalhoty-kdyz-brod-je-jeste-daleko.html
https://www.folktime.cz/pohlocas-povidky/4406-tajemstvi-jezevci-nory.html
https://www.folktime.cz/novinky/zemrel-tramp-karel-ruzicka-autor-casopisu-tulak.html
https://www.trapsavec.cz/news/trapsavecke-miniautury-c-30-karel-ruzicka-lisak-v-prestrelce-slov/
https://www.trampsky-magazin.cz/povidky/2-trail-to-oswego-lisak-56.html
Dějí se věci nekalé
probuď se, bratře Foglare!
Toť obrázek jak z hororu:
Losna v uličním výboru
na směnu Národní fronty
teď právě agituje Vonty.
Dunivá Kateřina burácí
plout s proudem se prý vyplácí.
Do VUMLu chodí Štětináč
a Dlouhé Bidlo nejináč,
Bohouše práce neláká,
tak fízlům dělá bonzáka.
A kde zůstaly Rychlé šípy?
Schází se v hospodě kol pípy.
Dobrodružstvím už dali vale,
baví se o ženských a o fotbale
a meditují u piva,
že tleskačů nám přibývá.
Příspěvek pro trapsaveckou slezinu konanou 17.11.1989
Jsem český tramp
a jsem hrd
na rakety
z našich Brd
Lochotín
Seď pěkně zpříma
ruce za zády
protože
v našem loutkovém divadle
s loutkovou vládou kamarádství
se všichni chováme slušně
tak
nepij pivo
nekuř
nekritizuj
nedýchej
tvař se optimisticky
nebo
dostaneš od Juppa
poznámku do cancáku
a za trest stokrát
napsat
NA STÍRÁNÍ ROSY NA KOLEJÍCH
VÝHRADNĚ UTĚRKU C L A R I N
ty
vandráku zatracená
Zlatý Trapsavec 1988
Matka příroda
Jak děvka po flámu
přehnutá přes klandr
tiše zvrací
jednohubky popílku
kyselé long-drinky dešťů
hašiš exhalací
v zesláblé ruce denní tisk
plný
optimistických žvástů
že to s ní
relativně
zas
tak
hrozně
nevypadá
2. místo poezie pokročilých Trapsavec 1988
Moje kočka má ráda rum a taky pohádky. Teda na vysvětlenou: dvounohá kočka. A tak mi bylo vyslechnouti v rádiu pohádku O Spravedlivé Kýchavici. V kostce šlo asi o toto: k chudému podkrkonošskému tkalci dorazí obchodní zástupce firmy Harley – Davidson, ubytuje se a nabídne své služby vrchnosti na zámku. Vládnoucí třídě se motocykl líbí, už proto, že dělá smrad a kravál, neboť správně tuší, že takovou věcí lze parádně našňupnout záhadné individuum ze Svazu ochrany přírody, slyšící na přezdívku Krakonoš. A tak z kouzelného jablka vyroste na kopečku fabrika na motocykly světové značky a z komínů se kouří a kouří. Tkadlec inovuje sortiment a připravuje výrobu futrálů na nos pro slabší povahy.
Zatím zvěř, trpaslíci, lesní žínky, vodníci a jiné jižní ovoce balí kufry. Na tkalcově haciendě se před odchodem do emigrace zastaví Krakonoš, stižený akutní bronchitidou a je proti industrializaci pohraničí takhle malinkej. Leč tkalcova žena v sobě objeví utajené anarchistické sklony a domluví s Krakonošem sabotáž ve výrobním podniku. Za tím účelem vyrazí sehnat kořen byliny Spravedlivá Kýchavice. Jak už to v pohádkách bývá, není to žádná sranda, asi jako sehnat v Praze byt první kategorie. Ale posléze je bylina na místě, Krakonoš si jí nastrouhá do šňupacího tabáku, dvakrát mocně kejchne a fabrika spadne (holt západní aušus). Tím je po technické revoluci, po exhalacích a všichni mají radost. Potud pohádka. (Členové čs. Harley-clubu polykají slzy).
Dítě z toho samozřejmě nemá ten rozum a tak je rádo, že dobro zvítězilo. Jenže duše dospělá je nepokojná, vlezlá a hloubavá. Taky rejpavá a poťouchlá. Takže mi prvně vytanulo na mysli, jak se asi vědecky jmenuje zmíněná rostlina. Napadlo mě, zda nejde o import od jihoamerických indiánů, konkrétně o rostlinu koka, z níž se dělá kokain. Pak by to mohlo ve skutečnosti být trošku jinak: Krakonoš se zfetoval koksem, a jak by řekl prokurátor – pod vlivem dogy nerozeznal protispolečenskost svého jednání a spáchal trestný čin sabotáže ve filiálce koncernu Harley.
Pak jsem si ale vzpoměl na současný stav přírody na našem industrializovaném severu a napadlo mě, kde se asi Krakonoš fláká teď. A začal jsem pátrat….
Čtenář detektivek si jistě v úvodním vyprávění hravě povšiml, že když Krakonoš kejchnul, spadla fabrika, ale nespadl zámek s vrchností. Tím Krakonoš vlastně posloužil české buržoázii, protože jí zbavil konkurence amerického kapitálu, pronikajícího na zahraniční trhy. Takže motivaci jeho činu lze spatřovat spíše ve snaze přisluhování vrchnosti, než v pokusu o založení revolučních tradic textiláckého severu. A hned mi bylo vše jasné: Samozřejmě! S takovým individuem přece naše společnost rázně zatočila! Nemůžeme přece dopustit, aby nám tací a jim podobní pod rouškou ochrany přírody kafrali do průmyslu, který musí plnit náročné úkoly. A potom – každá vrchnost zřejmě raději vidí čoudit komíny fabrik, než dejme tomu trampský táborák.
A proto věnujte maximální pozornost tomuto inzerátu:
Koupím cca 400 kg Spravedlivé Kýchavice. Spěchá !
Zn : „Udělej si sám!“