První jarní sbírkou a jednou z těch, jež budou křtěny a představeny na letošním trapsaveckém ohni je Kačerovo Tele.

Kačer se k Trapsavci dostal jaksi oklikou, přes svou neteř, jež je nadanou, velmi mladou autorlou, pravidelně do naší soutěže přispívající a nezadržitelně se rok po roce blížící k medailovým příčkám.

Právě díky její účasti se Kačer dostal do soutěže i svými pracemi a dokonce se už dostal i na pomyslnou bednu. Kromě toho je i pravidelným účastníkem a přispívatelem Těnovických trapsaveckých slezin.

Kačer je i tramp, vodák, horolezec a bůh ví co ještě. Všechno tohle se díky jeho osobním prožitkům projevuje v jeho povídkách a básních. A nejen to, coby pracovník Západočeské university se často setkává se zahraničními akademickými kolegy a snaží se je vytáhnout někam na vandr. I to najdete v jeho povídkách. Je vlastně takovým trampským misionářem, šířící trampské ideály za hranice české kotliny.

Ve sbírce najdete 6 povídek, stejný počet básní a jednu ilustraci od Barbory Mlčákové – Štěňátka, což je právě ona literárně nadaná neteř, jíž za Kačera vděčíme.

Díky tomu, že je Kačer můj kamarád, že jeho tvorbu sleduji skoro od samého začátku a líbí se mi, bylo mi radostí se ujmout předmluvy.

Věřím, že se sbírka bude líbit i vám, a připojuji malou poetickou upoutávku.

Hafran

Zlom času

Svaly na rukou se kroutí

jako mletý kořen borovice.

Do zátylku otírá se proutí,

bahno břehu špiní nohavice.

Flašky a houba plují řekou,

z pod mokrých vlasů mokré obočí

ukrývá hrůzu, duši změklou.

Zlomí se čas, když loď se otočí.

Před zlomem hrdost, velká ramena

pod kůží měla koňskou sílu.

Po zlomu zplihlost, důtka kamenná,

ubohé koně v krutém víru.

Vylézám na břeh, svěšené tváře,

vylil jsem s vodou i veškerou odvahu.

Vdechuji kyslík, dusím tím nářek.

Ve víru točí se druhý kůň z potahu.