Vypláchnutý Trapsavec

17.09.2021 11:35

Trapsavecký oheň v nepřízni živlů

Po dlouhé nejistotě se oheň 47. ročníku Trapsavce z obvyklého květnového termínu opět posunu, tentokrát na 11. září 2021, do České Kanady, konkrétně dva kilometry od zastávky úzkokolejky Kunžak-Lomy.

Přípravné práce začaly už ve čtvrtek, bylo třeba natěžit dřevo, natáhnout plachtu, připravit stoly, lavičky, domluvit program a podobné kratochvíle. Díky obětavým kamarádům Pavlís, Lišce, Jokovi a Kašíkovi, bez kterých by to organizátoři Hafran a Tom nemohli zvládnout, se vše podařilo a v pátek večer se dalo říct, že je všechno připraveno.

To už se začali sjíždět první účastníci, jejichž počet se setměním dosáhl počtu cca pětatřicet. Hrálo se a zpívalo okolo užitkového ohně dlouho do noci.

Ráno se část kamarádů vydala na okružní vandřík po okolí nebo na koupačku v nedalekém rybníce.

Program samotný začal chvilku po druhé hodině. Po nezbytném uvítání byly předány youngpsavecké skalpy lovcům mladých autorů, kterých letos do soutěže přispělo patnáct.

Následovalo krátké představení dvou Miniatur autorů, kteří na Trapsavce nedorazili, Fredyho a Libuše, poté Tom pozval autory, kteří přijeli. Křtily se sbírky Zápalky, Kastelána a Dollyka. A když už byl jednou Dollyk na scéně, došlo i na představení jeho chystané knihy Území Hráčů. Přivezl dokonce její maketu a prozradil, že probíhá na HitHitu sbírka na její vydání.

Pak už byl čas konečně pokřtít Hafranovu knihu Případ na Zlaté horečce, které se zhostili její ilustrátorka Pavlís a její inspirátor Jeňýk.

Další křtěnou knihou byl Lodivod, básnická sbírka neobyčejně literárně plodného Mikyho.

ÖLida představila knížku Konec námořníků v Čechách Oldřicha Preislera – Olafa Námořníka a přidala i informaci o dalších dvou knížkách z jejich domácí literární dílny.

Následoval slovenský D’Adyho blok. Kromě předvedení publikace k 80. výročí trampingu v Ivánce pri Dunaji, se solí křtila sbírka Túlavé Jackie s názvem SOM.  

Poté dostala slovo Jitka, která představila svou básnickou sbírku Pentimenti, po ní Hafran informoval o knížce nepřítomného Bacila Třísky na duši : kladenské roky Jiřího Koláře.

Tím byl program křtů vyčerpán a následoval přesun na lavičky k ohništi, kde vypuklo Trapsavytí v podání skvělých Chorošů. Hodinový recitálek nadchl drtivou většinu posluchačů.

Po přestávce přítomní porotci Aťka, Belmondo a Miky zahájili seminář, zatímco přítomní trampští knihkupci začali připravovat veletrh.

Najednou se zablesklo a vypuklo mokro-ledové peklo. Z nebe padaly provazy vody smíchané s kroupami velikosti švestek. Účastníci semináře se krčili pod plachtou zastřešenou konstrukcí jídelny a pro povzbuzení zpívali za neustálého vylévání vody z plachty Kocábku. Ostatní se snažili zachránit vystavenou literaturu, tombolu a ceny. Zčásti se to podařilo.

Kolem poletovaly náhodně odražené kroupy, louka jimi zbělela a proměnila se v soustavu potoků, neomylně si hledajících cestu do stanů a přístřešků.

Když ani k sedmé hodině průtrž neustávala, počínaly se objevovat náznaky paniky. Značná část kamarádů měla už všechno mokré, například Pavlís zbylo suché jenom víno. Začaly vznikat havarijní varianty dalšího postupu. Tapi zajistila možnost přespání v sále hotelu v Kunžaku a organizovala evakuaci. Když konečně začal déšť slábnout, rozhodli se organizátoři zapálit oheň, aby se mohli kamarádi ohřát. Předtím bylo ale nutné odvést vodu ze slavnostního ohniště, protože hrozilo, že připravená hranice odpluje za ešusy, které voda odnesla od užitkového ohně do lesa.

Byl tedy vykopán systém odvodňovacích kanálů a voda z ohniště vybrána.

Protože hrozilo, že se osazenstvo rozprchne, přistoupili organizátoři k vyhlášení výsledků a Trasy i Trapsavce, výjimečně a historicky poprvé bez čtení příspěvků.

Kamarád Bob třením dřev rozdělal oheň a zapálil malou hraničku pod plachtou přístřešku. Zazněla Vlajka v podání Chorošů a Joko vyběhl do deště vytáhnout trapsaveckou vlajku na stožár, poté Bob recitoval Velký zákon.

Pak už byly předávány ceny, od třetího místa až k hlavním cenám. Z nich Malého Trapsavce získala Zápalka, Dědka Trasáka získala absolutní vítězka Trasy Pavlís, Zlatým Trapsavcem se stal Joko, jehož báseň jako jediná na vyhlášení zazněla.

Déšť opět zeslábl a tak byly od dohořívající hraničky zapáleny fakule a jimi pak i hranice slavnostního ohně. U ní proběhla zrychlená a mokrá tombola.

Tak se stalo, že se letos kolem trapsaveckého ohně místo čtení příspěvků sušily věci, zatímco se jedna část kamarádů přesunula do onoho hotelu v Kunžaku a další odjela domů. Většina ale zůstala na fleku.

Vytrvalci u ohně byli po zhruba další hodině odměněni roztrháním se oblačnosti a hvězdnatým nebem nad hlavou, takže se hrálo a povídalo až do ranních hodin.

Nedělní ráno přineslo sluneční paprsky, ozařující tu spoušť kolem a na louce rozložené, sušící se věci zbylých kamarádů.

Letošní oheň Trapsavce byl opravdu vypečený a bude se na něj asi dlouho vzpomínat. Vlastně spíš vyplavený.

Více fotek trapsavecke.rajce.idnes.cz/Trapsavec_2021

Křty knížek a sborníků

Trapsavytí - skvělí Choroši

Trapsavytí

Seminář s porotou

Průtrž mračen a krupobité

Tlachoviště se mění v jezero

Předávání cen

Konečně oheň

Držitelé letošních hlavních cen