Vítr z hor (B)

Když z hor začne vítr vát,
když slunce skryje mrak,
stromy smutnou píseň zašumí,
tomu každý tulák rozumí.
Když láska mizí jak slunce jas,
to každý tulák pozná zas,
že přišel jeho čas.
Dát se cestou bez lásky,
kde není vidět v očích stín,
kde sám je se smutkem svým.
Když z hor začne vítr vát,
to musí na cestu se tulák dát.
Na cestu co nikam nevede,
snad jen do pekla či do nebe.

 

Miloš Martínek

kategorie Poezie nad 23 let

Štítky: