Narodíš se do růžové nebo modré,
V tomhle barvičky jsou v dětství dobré,
Snad pochybovat nikdo nezkouší ani trošičku,
Zda v kočárku kouká na kluka či holčičku.
Pak ve školních létech nevíš, jaká ti nejvíc sluší,
Občas by málem to bralo psovi uši,
Co hádek kolem drahých hadříků
Nebo boj o nejskvělejší nápis na triku.
V pracovním stejnokroji potkáš lidi den co den,
Modrá, bílá, červená, mihnou se jak sen,
Žlutá Ti každý den za oknem hlásí
Jak je fajn znát, co bude za počasí.
Tep tvého srdce, klid Tvého spaní,
Však docela jiná barvička chrání,
Bez ní nepřeskočíš žádný plot,
Zelená je barva pro život.
Martina Vejmelková – Márty
Kategorie Poezie nad 23 let