Cesty zpátky (B)

Znám cesty které zapomněly
směr kam chtěly vést,
i tóny, které nedozněly,
zhasly v prachu měst.
Ty stráně doma sněhem voní,
bílé jako stáda koní,
vzdálené jak léto loni,
dálné světla hvězd.

Cesty co se vrací, jsou delší než ty tam.
Ty cesty co se vrací, jsou starší než ty sám.
Ptát nebudeš se kudy, jen řekneš,
cestu znám.

Ta stará skála u nás doma
ztrácí kamení
a vyschlá řeka zapomněla
odkud pramení.
Jen stromům co tu stojí tiše
čas do kůry kmenů píše,
pozdrav křídel z ptačí říše
dávná znamení.

Vím že se nikdy nerozejdou
přímky kolejí,
však den se s nocí střetne k ránu
možná snadněji.
Jak pravou nohu levá střídá
k měsíci se příliv vydá
sever co si střelku hlídá
brodím závějí.

Alena Kučerová – Alík

kategorie Poezie do 23 let