Jak je to pěkné,
když tvář slzou zkrásní,
je to tak pěkné,
že říci to chci básní.
Jak je to pěkné,
když slzy vděčnosti kanou,
a ret tvůj okusí
kapku vody slanou.
Jak je to pěkné,
když vděčnost tvrdost zdolá,
a nitro tvoje hluboké
svoje díky volá.
Jak je to pěkné,
když před Pánem svým klečíš,
v tu chvíli vůbec nevadí,
že v bezbrannosti brečíš.
Jak je to pěkné,
když v slzách voláš k Bohu
a svěřuješ mu srdce
plné svého bolu.
A právě tehdy
slzami tvými Bůh je dojat,
a chystá se v moci své
tu bolest tvoji zdolat.
Standa Galásek – Johnki
Kategorie Poezie