Povídal mi v kasárenských zdech
jednou můj známý z Olomouce:
"Je jen jedna situace, která mně bere dech
když občas najdu kousek flinty v hrubé žitné mouce.
V únoru sníh vítr bere z polí
až mi při tom mrznou ušní boltce
Když mě ale nejvíc mraz přetáhne záda holí
když občas najde kousek flinty v hrubé žitné mouce.
Viděl jsem jedenkrát, jak se stromy poráží
a pak jsem viděl stroje běhat po palouce
Co mi ale nejvíc vždycky spánky zavlaží
když občas najdu kousek flinty v hrubé žitné mouce."
A víte, co jsem odpověděl já
když skončil ten můj známý z Olomouce
že bych se nechtěl dožít toho, aby někdo, kdo mě zná
našel kus mé flinty v hrubé žitné mouce.
Radomír Tůma
1. místo v kategorii Poezie začátečníků