Když první obláček dýmu
K nebi zanes' kouře špínu
Byl člověk starostí prost
Měl vzduchu dost
Když první bystřinu čirou
Ozdobil zlou pěnou bílou
Byl člověk starostí prost
Měl vody dost
Když poprvé na orné zemi
Zabělelo se lidské stavení
Byl člověk starostí prost
Měl půdy dost
Ref.: Co však ty, člověče dneška?
Čeká tě rachota těžká
Starostí nebudeš prost
Chceš-li mít všeho dost...
Vždyť nejsi na Zemi jen host...
Pavel Šmakal – Pavlik
Kategorie Poezie nad 23 let