Krása (B)

Krása je odlesk stříbra pavučiny.
Krásný byl sen. co k ránu se zdál.
Sen stal se kouzlem.
kde z přání jsou činy,
v pozadí kdosi mi na loutnu hrál.
Ve stínu zůstal, snad světla se bál,
chvěly se struny, hra prstů o hladiny.

Krása jsou kapky rosy na stráních
Krásné jsou bílé vlasy ve skráních.
Krásny a hrdý je let dravce,
útočí přímo, čistě, hladce,
bez přetvářky jak padlý sníh.

Krásný je led, než začne tát.
Přání, co tajně chceš si přát.
Oheň. co v nouzi bude hřát.
Slova, co krásně umí lhát.

Alena Kučerová – Alík

kategorie Poezie do 23 let