To údolí jak loni přivítá tě
a jezero se zeptá: Come stai?
a pozdní léto usmívá se zlatě.
A znova je tak blízko tenhle kraj,
kde večerem se touláš lážo plážo,
než slunce zmizí za hradbama hor,
a vnímáš smysl slova gemellaggio
a českou hymnu zpívá místní sbor
jak vzpomínku. A ta se pořád vrací
a zvolna stejká z prken vokenic...
Dál nad lesama štěbetaj si ptáci
a sem tam vlnky šplouchnou do pramic
a zvláštní klid a mír tu všude visí
a lidi – zdá se – nikam nespěchaj.
A co ty? Copak asi vodpovíš si,
až sám sebe se zeptáš: Dove vai?
Miloš Hlávka
kategorie Poezie oldpsavců