Lekce (P)

   „Jaroušku, taky si myslíš, že jsem blbá? Včera to o mně prohlásila Nováková před Vávrovou, která mi to hned za tepla vyslepičila.. Doslova prý řekla, že zatím co já chodím do práce, nakupuju, lítám kolem baráku a pracuju na zahradě jako ten blbec, tak ty se skoro celej rok jenom flákáš bůh ví kde a zbytek si proležíš v nemocnici. Řekni sám Jarine, copak já tý babě Novákový můžu vykládat o tom, že se každoročně účastníš Trapsavce a na nic jinýho ti nezbývá čas? Nezlob se na mě, ale já po těch letech už v tom, že tě pozvou na nějakej ten jejich oheň kde ti slavnostně oznámí, že jsi skončil v próze nejlíp devětsetdvacátej druhej, žádnej zázrak nevidím. Taky dost pochybuju, že by ho viděla Nováková. Pořád se ale utěšuju, že s tím svým psaním a cestováním budeš muset stejně za pár let skončit, protože pokud to takhle půjde dál, tak to s tebou sekne. Nebo se mnou. Vždyť se jenom na sebe podívej do zrcadla. Táhne ti na šedesátku, vypadáš na pětaosmdesát, ale pořád se chováš jako malej. Jaroušku, a nestačil by ti ke štěstí třeba jenom ohýnek? Ten bysme si přece mohli udělat u nás na zahradě. Pozvali bychom sousedy, opekli buřty a pokecali. No a ty bys jim nakonec mohl nějakou tu svoji povídku přečíst. Jedinej zádrhel vidím v tom, že bych nejdřív musela autobusem z Hornbachu přivézt dřevo. Jardo, ty myslíš, že naši sousedé by pro tebe nemuseli být to správné spřízněné duševno? Víš co, mně je to úplně šumafuk! Proč zrovna já bych měla brát nějaké ohledy na nějaký tvoje duševno, když to moje ti je už roky ukradený? Ty totiž ani netušíš jakou paseku mi v něm za posledních osm let udělala ta trapsavecká zvadla. Hlavně se mi prosím tě nesnaž nakecat, že tušíš! Konečně se ti po těch letech a třech vodkách mám odvahu k něčemu přiznat. Pokaždé, když ti nějaké zvadlo přišlo, byla jsem z něho rozklepaná jako slepice v kurníku, za kterou právě vlítla kuna bez nějaké touhy se s ní jenom tak pomazlit. Nejraději bych ti je zatloukla, jenže do smrti smrťoucí nezapomenu na to, jak jsi na pošťačku poštval Azora, jenom proto, že s jeho doručením měla pár týdnů zpoždění! Snažila se ti chudinka vysvětlit, že nemohli rozluštit adresáta, ale stejně jí to bylo prd platný. Azor z ní serval nejen erární kalhoty, ale i dokonce kalhotky s logem Česká pošta s.p.! Vlastně proč já blbá se ti snažím něco vymlouvat, když to stejně dopadne už podle roky obehranýho scénáře. Jakmile v březnu dostaneš zvadlo, tak zatím co ze mě se stane ta rozklepaná slepice, ty se pěkně v klídku převlečeš do trampskýho, nahodíš usárnu, na rozloučenou mi řekneš ahoj kotě a se sluncem v duši vyrazíš. Kuna nekuna! A to máš ještě štěstí, že jsem se ti ještě nezmínila o těch tvých návratech. To teda byly pecky do palice! Vzpomínáš, jak mi tuhle v lednu vykládal primář Louda, ano, ten z vojenské nemocnice, no bylo by dost divný kdybys ho neznal, že když tě v prosinci přivezli na JIPku měl pocit, že jsi musel absolvovat nejmíň bitvu o Stalingrad zároveň s vyloděním v Normandii? Mohla jsem se potom divit tomu, že než ses probral z kómatu, byli u nás policajti z domácího násilí pečení vaření? Dík za toho, už vlastně kolikátýho, panáka vodky? Víš co mi ale pořád vrtá hlavou? Proč Tapi, Aťka, Juan, Tony, Valina, Jeňýk a další psavecký hvězdy vzdali účast v Trapsavci hned poté, co ho před osmi lety převzali noví pořadatelé? Cenila jsem si na tobě, žes to nevzdal a psal dál. Jenže na druhou stranu, co z toho? Osm pohlednic Velké čínské zdi a jedno devětsetdvacátý druhý místo!!! Jardo, dneska ráno jsem se definitivně rozhodla, že pokud nepřijdu na to, v čem je zakopanej pes, budeš mít s  psaním utrum. Pár tvých povídek jsem si půjčila a stavila se s nimi za kuchařem v  čínské restauraci. Moment, vezmu si mobil, zbytečně by nás jenom rušil. Jaroušku, tomu nebudeš ani věřit, ale zrovna mi volal ten čínskej kuchtík! Jak jsem z té jeho hatmatilky pochopila, tvoje povídky se mu sice líbily, ale měl bys prý ještě vypilovat gramatiku. Promiň, ale doslova mi řekl, že žádný trampský psavec by nikdy nezaměnil znaky označující trampa se znaky pro turistu. Jenom nějakej mastňák………………………. Jaroušku, opravdu si jdeš koupit cigarety? Ale proč zrovna do té čínské restaurace????“

Miroslav Novák

Kategorie Próza oldpsavců