Na svý narozeniny (P)

Zatímco se moucha na skříni protahovala z odpoledního šlofíčku, část redakční rady nejmenovaného trampského plátku nervózně poposedávala na židlích okolo otřískaného stolu. Na první pohled se mohlo zdát, že k té nervozitě není žádný důvod. Porada se chýlila ke konci a zbývalo jenom vyřešit předposlední stránku.

„Co tam dáme místo toho Džonova komiksu?“ zeptal se šéfredaktor.

Moucha vůbec nepočítala s tím, že by šéfredaktorova otázka mohla někoho nazvednout. Jenže se stalo. Zástupce šéfredaktora vyletěl jako čertík z krabičky a pustil se do zbytku redakční rady: „Nekape vám náhodou na karbid? Vždyť Džon ten komiks pro nás kreslí už šestým rokem, navíc perfektně! A ještě něco bych vám rád připomněl. Jestli Džona takhle bezdůvodně odstavíme, kdo nám potom bude malovat placky na potlachy?“

Korektor během zástupcova dramatického výstupu zvedl oči v sloup. Jenže zástupci to neušlo. A jak byl nastartovanej, hned na něj vyjel: „Máš nějakej problém?“

Šéfredaktor znejistěl. Něco nebylo v pořádku. A najednou pochopil, stejně jako už před ním korektor, co. Řešit se mu to však v žádným případě nechtělo. Snad právě proto pohnul neznatelně hlavou a vystrčenou bradou naznačil korektorovi, aby tu patálii zprovodil ze světa. Moucha, která právě balancovala na okraji stolu, se podivila: „Možná, že jsem blbá, ale od čeho je potom šéfredaktor šéfredaktorem?“ Ten jako by ji slyšel. A vzhledem k tomu, že korektor na jeho posunek nijak nereagoval, nezbylo mu nic jinýho, než se problému ujmout: „Tak aby bylo jasno. Žádný pokračování komiksu nemáme, protože Džon už asi žádný ..…,“ v tu chvíli ho zradil hlas. Sáhnul po sklenici a napil se.

„ Džon už asi žádný nena…..,“ pokusil se znovu doříct větu, jenže hlas ho neposlouchal. Na čele mu vyrazily krůpěje potu.

„ Džon už asi žádný nena…., “ zapapouškoval po něm zástupce. Vtom u své sklenice zaregistroval lelkující mouchu. Ohnal se po ní rukou a docela náhodou se mu ji podařilo odpálit přímo proti oknu. Moucha v té rychlosti neměla ani šanci zatáhnout brzdicí klapky. Skleněná tabule ji ihned po nárazu katapultovala mezi sloupky archivních výtisků trampského plátku. Tady se chytila za bok a bolestí se rozbzzzzzzzzzzučela.

„Přece Džonova žena každýmu z nás poslala ……..,“ snažil se šéfredaktor svému zástupci napovědět.

Moucha, po své předchozí zkušenosti se zástupcem šéfredaktora, by byla pro daleko radikálnější řešení : „Měl toho hajzla rovnou kopnout!“

„Co teda poslala?“ Zástupce stále víc toužil ukojit svoji zvědavost.

„Přece parte, ty jeden vole!“ nevydržel korektor už dál snášet zástupcovu totální nechápavost.

Zástupce v první chvíli vypadal, jako by ho někdo udeřil kladivem do hlavy. A docela pořádně. „Kluci, vám se to bude zdát trapný, ale mně se to s tím  Džonem, úplně vykouřilo z hlavy.“

Šéfredaktor a korektor téměř současně zvedli oči v sloup.

„Ale když jste tak najednou chytří, docela by mě zajímalo, kdo z vás byl na jeho pohřbu?“

„Jak jsme tam mohli být, když jsme zrovna pořádali ten náš festiválek? A pokud si dobře pamatuju, tak ty jsi tam byl s náma,“ uzemnil ho šéfredaktor.

Zástupce na sucho polknul. Nastalo ticho, které se doslova dalo krájet na plátky jako štangle salámu.

„Nezdá se vám, že je tady na chcípnutí?“ už nevydržel napětí korektor, a aniž by počkal na odpověď, šel otevřít okno. Do místnosti začal proudit čerstvý vzduch.

„Vážně, co dáme na tu předposlední stránku?“ zeptal se šéfredaktor.

Zástupce nezaváhal: „Já bych s ní počkal. Zastavím se za Džonovou ženou a hnedka v tom budeme mít jasno. Už teď se s váma klidně vsadím, že Džon to pokračování komiksu stoprocentně nakreslil. Jak jsme ho všichni dobře znali, on by se na nás nikdy nevykašlal!“

Moucha, která si konečně domasírovala naražený bok, rozkmitala křídla na plný výkon a odstartovala z letištní plochy trampského plátku. Když nabrala potřebnou výšku, zakroužila nad redakční radou, nevěřícně zakroutila hlavou a vyletěla otevřeným oknem ven. Právě včas. Z toho všeho co slyšela, se jí chtělo zvracet.

xxxxxxxxx

Džon se mohl vrátit na zem jednou za rok. Na svý narozeniny. A ty měl zrovna dneska.

Miroslav Novák – Kazatel

kategorie Próza oldpsavců