Naše generace (B)

Ráno co ráno, každý den
pečlivě číslem označen
přesune pomalu svůj stín
a z premiéry zbyde splín.

Jak velké počitadlo roky
lhostejně přidávají sloky
svých básní prázdných jak ulita.
Sklenice věčně vypitá –
interiéry drahých hotelů
a vína starých, němých klášterů,
koberce z Persie, benátské sklo a lesky,
vybrané chování a zahraniční desky,
plakáty hvězd a řvoucí pop-music,
auta a letadla, láska jako cvik
a ještě váhy, mírka na city –
jak děkuji, že tohle nejsi ty.
Až budeme mít spousty peněz nazbyt,
až ušetříme na garáž a na byt,
až nakoupíš mi lustry z křišťálu
a zapomenu doma kytaru,
až vyměníme boty za rychlost
a deště budeme mít dost,
až budeme se dusit výtkami –
ne, to už nebudeme my.

Petra Hedvičáková

1. místo v kategorii Poezie začátečníků