.jpg?ph=7628832d1c)
Jsem psanec modrých dálek
a neklid žití mého stín
Toulavá vášeň – Bohů to dárek,
rozmarně hozený
v chudý můj klín.
Dvé očí věčně hladových
údělem jsou všech tuláků,
iluse modla je bláhových
hlad to je skutečnost vandráků.
Touha žhne jak rudý semafor
na trati vysněných cest,
básník je prospektor metafor
tulák je dítětem hvězd.
Krásné je když slunce zapadá
do moře štíhlých stožárů,
tulácký život je balada,
i opium ve zlatém poháru…
Andy Caballero
1. místo v kategorii Poezie pokročilých