Život je krásný,
a my jak psi na provázku
nic nedáváme vsázku.
V klidu si zapálím,
a přemýšlím nad tím,
že u té své boudy
život si krátím.
Ten kdo jak snob
krátí si čas,
v klidu ať počká
až zbělá mu vlas.
Cigareta zhasla,
já půjdu teď domů
tam si dám knedlíky
kabanos k tomu
A jak jdu zpátky,
tak slyším tu zas,
to tesklivé vytí
psa z vesnice hlas.
Já jsem však mladý,
já vnímám ten čas,
slyším ten vznešený
svobody hlas.
Kdo zůstat chce u boudy,
ať zůstane tam
já nechci však prožít
jen života klam.
Teď už jsem svobodný,
a sleduji z nadhledu,
jak snoby si živoří
za vyššího dohledu.
Hynek Plch
kategorie Poezie nad 23 let