Den žhavý stromům vysál mízu,
a trampům úsměv ze tváří.
Zanechal jenom popel, schízu,
a na obětním oltáři
bůh slunce Re nás opeče si,
jak děti brambor v popelu.
Pochod pro spalující běsy
učí sluneční kapelu.
Okluzní fronta, kde je ňáká?
Kamarádi, to není špás!
Obchodník s deštěm, kde se fláká?
potkal ho dneska někdo z Vás?
Za deštné mraky, husté, pěkné,
nabídnu, co si bude přát!
Dám, na mou věru, co si řekne,
uzavřu obchod s ním, a rád!
Hodiny s čistě bílým pískem,
přesýpací, mu za to dám,
a nebo jiný, s vodotryskem,
taky mu trávník posekám!
Medajli po mým pradědkovi,
kde SIGNVM LAVDIS napsáno,
cédéčko vod Jóna Bon Jovi,
či dvoulitrový Cinzano.
Celou svou krásnou šutrů sbírku,
geologický kladivo,
a dvoukilovou pikslu smirku,
kterou mám jako brusivo.
Žehličku, co se do ní dává
rozpálenej kus litiny,
psací stroj, těžkej, jako kráva,
přes sto let starý noviny.
Od Jiráska tu tlustou knihu,
na který stojí: Proti všem,
půllitrovku dřevnýho lihu,
nebo sklenici se džemem.
A vím já, co dalšího eště
dát bych mu moh. Tak heleďte!
Ať prodá mi kousíček deště!
TAK UŽ HO, SAKRA, PŘIVEĎTE!
Jiří Černohlávek – Qasinka
2. místo v kategorii Poezie