Nad krajem bláznivě létají
větrná křídla podzimu
Slunce je na příděl a mlha polyká
chuchvalce kouře z komínů
Zlaté listí umazané
od rozměklé hlíny
Na rybníku kachní hejna,
co nedožijí zimy
Než Martin koně osedlá,
dušičkové svíčky září
Přetáčí se dny jak listy
v obrázkovém kalendáři
Za vzpomínky poztrácené
mezi poli smírčí kříž
Tak hluboko je na dno duše
a k slunovratu o krok blíž
Bolesti a smutky světa
nad podzimní krajinou
Až mráz a slunce rány zhojí
jen ty jizvy
zůstanou . . .
Jiří Pachl
2. místo v kategorii Poezie nad 23 let