.jpg?ph=7628832d1c)
Slunce se zahalí do rudého pláště
a nás napadne: co vše jsme mohli mít
S deštěm ranním pohřbíme své záště,
jabloním už dali jsme sbohem a nezbývá než jít.
Další krok do krajiny nových snů
a zůstává za námi dům.
Přes přání nevšedních dnů
dál se budeme svěřovat jen oblakům.
Mlha zvlhlá k ránu nás zahalí
pláštěm, perlami pošívaným.
Dálka nás zase seznámí
s obzorem dobývaným.
Petra Slováková
Kategorie Poezie