Ohromný klid cítím teď,
když vidím z okna ptáků let
a mraky jak plavou v dál.
Kdyby člověk jejich příběh znal...
Přemýšlet a snít o nich déle
než Slunce přítomnost nám přeje.
Jejich zvláštní příběh si vymyslet,
kéž by šlo na nich jednou odletět.
V dál a kamsi kolem světa
kde se všechna voda roztekla
a nad potoky pára visí,
pravda přírody nám je cizí.
Proto bychom jí měli vnímat,
poslouchat, jen tak si o ní zpívat.
Zurčení potůčku napoví mnohé
pro ty, co srdce k ní mají otevřené.
Alexandra Bartošová
Kategorie Poezie do 23 let