Ráno otvírám oči do černé tmy
Večer pak oči zavírám s černou tmou
Kamarádi, já nevidím!
Kde jsou ta místa našich her, kde jsou mé lásky a moje tajná přání?
Jak vypadá město, ulice a co lidi v nich?
Kamarádi, já nevidím!
Jakou barvu má nebe, řeka a jakou les?
Jak chutnají maliny i voda ze studánky podél cest?
Kamarádi, já nevidím!
Brácha mi koupil kytaru, drahou, asi mu za to stojím.
A tak se učím zabrnkat, až se naučím a budu dobře hrát,
zahraju o všem, co jsem dříve vnímal samozřejmě, jenom tak.
Zahraju o láskách a o lidech, o přírodě i o svých tajných snech.
Zahraju písně beze slov, kde slova budou v melodiích.
Pak řeknu klidně, kamarádi, já vidím a vidím líp než dřív.
Zdeněk Maštalíř – Géza
Kategorie Poezie nad 23 let