Monitorem mého počítače
tiše protéká řeka
ztrnulá v tisícině
loňského léta…
Jen já slyším
vzdálené
hučení splavu,
hlasitý smích
a dech listí na stromech.
Jen já vidím
vážku
nad hladinou,
stíny pstruhů
a skryté poselství.
Jen já cítím
ten chlad
na kotnících,
kouř ve větru
a vůni padlých kmenů.
Ten zlomek vteřiny,
který zastavil čas,
přelil řeku
na monitor počítače
i do mého
srdce…
… všichni ostatní
zahlédnou jen
obyčejnou
fotku…
Pavel Gál – G.P.
kategorie Poezie