.jpg?ph=7628832d1c)
V sešlapaných botách sentimentu
rázujeme po zaplivaném perónu
Odhazujeme nervózně
nedopalky netečnosti
Místo rosy na kolejích
lesknou se jen olejové skvrny
na štěrku mezi pražci
Holubice z archy Noemovy
usedá na drát troleje
Prázdný plastový kelímek naděje
rozverně tančí
na odpadkovém koši
Krunýř samoty
nastavuje uši
a šifruje chrapot
staničního rozhlasu
Tolik očekávání
tolik iluzí a přání
tolik smutku a loučení
tolik naivních dojáků
jak z televizních seriálů
tolik semaforů v špalíru u trati
jak křížů podél cest
Lotr po levici sakruje
Zase má zpoždění!
Prázdné naklonované tváře
jak z karnevalové merendy
se rozjasní úsměvem
Opojný okamžik
Dunění ticha
Kola rychlíku
hrají zpaměti
bez partitury
fanfáry návratů
Objímavá setkání
a na semaforu zelená
V krku
škrábou nevyřčená slova
Trýznivé mlčení
filtrované přes špinavý kapesník
Co zbylo bolí
Záclonky
jak cáry potrhaných snů
vlají z okna posledního vagónu
Vzduch sladce voní
dálkou a jarem
Po nástupišti
vítr honí
promaštěné papíry
od cestovních řízků
a švorcová urozenost
si strká s noblesou
do klopy pampelišku
Miroslav Marusjak – Miky
1. místo v kategorii Poezie