Stopou slepých ptáků (B)

Když hlína z polí voní

a vítr mraky honí

když krajem bloudí hejno vran

dálky maj´ příchuť vřesů

a do hlubokejch lesů

zas máme dveře dokořán.

Pojedem tratí mrtvejch vlaků

a mužů co se umí rvát

potáhnem stopou slepých ptáků

do míst kde stojí bouda z klád

budem se tvářit trochu přísně

na čas kterej nám mládí vzal

ještě si jednou brouknem písně

který nám Wabi s bráchou hrál.

Zas sejdeme se v létě

pár týdnů po Markétě

zase nás múzy políbí

a večer k ohni z klestí

pustíme sednout štěstí

ať za rok nikdo nechybí.

Už dávno nejsme děti

my párkrát plnoletí

šedivej vous i obočí

proč když jdem stejným krajem

a stejný písně hrajem

dnes máme slzy ve vočích.

František Brejcha – Čára

1. místo v kategorii Poezie oldpsavců