Ach, Máří Magdaléno,
proč zrovna tvoje jméno?
Bylo mi jako věno
do vínku přisouzeno?
Já přece nejsem svatá,
nedám se na pokání.
Má duše světem chvátá
a nemá v lásce stání.
Přesto chci zůstat jiná -
stejná a nezlomena.
Jak oheň z jisker vstává
má víra pokořená.
Magdaléna Karelová – Waki
kategorie Poezie oldpsavců