.jpg?ph=7628832d1c)
Pomalu
po kousíčkách
jdou stromy do nebe
a cestou ještě několikrát propíchnou
tmu nad námi
špendlíčkem světla
když na rozloučenou
ještě jednou
rozkvétají
protože smyslem života
je vidět si do očí.
Pomalu
po kousíčkách
jdou stromy do nebe
Neoslňující
Nejblíž jsme si
v dohořívání
Petr Havel
3. místo v kategorii Poezie pokročilých