Únorové čekání (B)

Sněží.
a my za zabedněným oknem,
stěží,
svěžího vánku si teď loknem.
Sněží.
a vítr hýbe sem tam stromy,
stěží,
uteče mu ten posel chromý,
ač sněží,
nese nám zprávu o jaru,
on běží,
má batoh, nůž a kytaru.

 

Prší
na střechy těsných baráku,
srší,
už nedočkavost vandráků.

 

Veronika Kovářová

kategorie Poezie do 23 let

Štítky: