Ta zpráva byla šokující. Maloval jsem si krásný víkend v Zadní zemi a teď tohle – jen otevřu, na kempu objevený, místní časopis, hned je v podstatě celý víkend v hajzlu.
„Skončila pod koly traktoru, …“ čtu.
Děs. Vždyť jsem ji znal taková léta. Kdykoliv mě sem vítr zavál, navštívil jsem ji. Považoval jsem to za důležité a její přítomnost v těchto končinách byla pro mě naprostou samozřejmostí. A dá se říct nutností. Setkání s ní bylo osvěžující záležitostí a ještě mi doplnila zásoby vody, Která má v této oblasti opravdu cenu zlata. Ale zlatokopka to nebyla, vodu nabízela opravdu každému a zdarma. Patřila k tomuhle kraji stejně jako Líza sudeťačka - zasvěcení vědí.
„… nebyl to hezký pohled …,“ pokračuje článek.
Znechuceně jsem Vitamín Kř zavřel a hodil zpět do krabice s kempovkou. Přihodil jsem pár klacíků do ohně a lehl si na lavici. S pohledem upřeným na hvězdnou, déšť neslibující oblohu, jsem usínal s děsnou představou, že najít tady jinou studánku je v podstatě nemožné.
Asi změním trasu.
Martin Šlápota – Šlápi
kategorie Próza nad 23 let