V odlesku zpocených dlaní
bleskům se zčeřelým klaní,
klackům,
potěše zsinalých strání,
betonu travnatých plácků
směje se.
Konopným provazům lijáků
na hřbetech divokých laní
k zemi se klaní a vříská,
cáká, buší,
poulí oči,
suší tváře zmoklé.
Na zpěněných třískách
zblízka
věky jitra vítá.
Že se z toho, blázen jeden
neusvítá
Milan Paur – Fido
kategorie Poezie nad 23 let