Když oheň vzplane a stojíme v kruhu,
vzdáváme hold životu.
Je to jak uvidět po dešti duhu
co zpestří tu naši samotu.
Jiskry se vznáší do nočního nebe,
zpěv a zvuk kytar snad plaší jen ptáky.
Sedíme pospolu, vzpomínám taky
na jarní svítání, když zima nás zebe.
Až náš chór dozní
v té noci blažené,
v ohništi zbudou jen uhlíky spálené. . .
Jarmila Faltová – Kytka
kategorie Poezie