Viděl jsem večery ve vinárnách
kde snobové platili za všechny
byli chytří a moudří
až z toho pozvraceli bar,
kde dělníci s vejplatou hráli si na pány světa,
jejich světa plnýho krásnejch skleniček
lítajících vzduchem.
Viděl jsem večery v krčmách
kde smrděly záchody
pivní výpary
a pravda z huby spolustolovníka,
kde vožralej šenkýř s cigárem
řval sprostý slova pro radost.
Viděl jsem večery v rodinách,
kde lidi si nemaj co říct
zábavu nahradil obdélník
světélkující vobrazovky
a nesmí se mluvit kvůli
hlavnímu hrdinovi
bezejmennýho filmu.
Viděl jsem večery v kasárnách
plný kamarádů, nudy,
zákazů, povolení
a hvízdání píšťaly dozorčích.
Viděl jsem večery pánů
podřízenejch
i vězňů.
Pak jsem utek k večerům
strávenejch s vohněm
zatracení.
Stanislav Zárybnický – Houla
3. místo v kategorii Poezie pokročilých