.jpg?ph=7628832d1c)
Ještě spí v hnízdech ptačích sníh
a vítr kouše do tváří,
však slunce, jako bledý mnich,
slibuje v jitřních kázáních,
že za dveřmi je předjaří
Ještě se vrací s nocí mráz
Král Olší buší do větví.
Však luna mlhou oděná
opakuje jak ozvěna,
že s úplňkem se oteplí.
Ještě sní tiše v koutě hůl,
co zdědil jsem ji před lety.
Však otisk tátův překryl můj
a dokud smrt neřekne stůj,
vyhlížím jarní výlety.
Jaroslav Beneš – Bača
3. místo v kategorii Poezie