V těch zimních nocích jinak hvězdy svítí,
knot lampy hasne, víno trpce chutná
a luna – bělásek v pavoučí síti –
co mdlá lilie vadne v mracích smutná.
Zář zimních hvězd je jako žádná druhá,
v ní skví se spleen, jejž zná jen starý bohém,
a mléčná dráha pohřební je stuha
pro den, jenž v krvi soumraku dal sbohem.
Ach, hvězdy, stříbrné polární lišky,
jste chladné jako srdce ironika.
Na bídu světa díváte se z výšky
a k ránu zavraždí vás slunce dýka…
Kamil Princ
Kategorie Poezie nad 23 let