Venku vločka za vločkou z nebíčka si padá,
já si celtu zabalím a ven z města tradá ...
Pozdravím stromy, zvířata, to štěstí popsat nedovedu,
na zádech starou uzdu mám a práci dal jsem načas k ledu.
Utíkám cestou necestou, k ohni, kde jsou mí přátelé.
Co budeme dělat kamarádi? Budeme zmrzat vesele.
Ať už je zima jaká chce a mráz se mi pod svetr stulil,
i bez jointa nahlas se zachechtám, volností jsem se zhulil.
Vojtěška Manová – Jatyna
Kategorie Poezie